|
"Milý poutníku, rád bych Tě pozval k návštěvě jednoho neobyčejného místa. Je to země v srdci Balkánu, země ve tvaru srdce... Bosna a Hercegovina. Neznámý poklad stojící ve stínu populárnějších dovolenkových destinací, přitom má tolik co nabídnout. Ptáš se, poutníku, proč tak kouzelná země si stojí klidně a nedobyta hordami atrakcí chtivých turistů? Inu, odpověď je nasnadě - kdo by neslyšel o válce na Balkáně a nášlapných minách... Jistě, stále ještě se nedá říct, že by tyto záležitosti byly pouhou bezvýznamnou vzpomínkou... Přestože jizvy v duších místních obyvatel nezhojí ani čtvrt století a na okraji měst stále nalezneš budovy pokropené olovem, na první pohled to vypadá, že jsi objevil nejkrásnější zemi široko daleko, idylické místo, téměř ráj na zemi... Kraj skalnatých hor, hučících vodopádů, šumících bučin, tyrkysových jezer, místo, kde Bosňák, Srb a Chorvat by měli žít pospolu... Nech se unést voláním překrásné přírody, nech se pozvat ke společnému stolu s místními... Přijeď později, když už rok se chýlí k závěru, kdy matka příroda maluje všemi barvami, tehdy zažiješ prázdné hory, stezky, co se ztrácí a zázračně znovu ožívají a nikde ani živáčka, jenom vítr, co odvane všechny vzpomínky, jako to barevné listí na podzim. Pojď, vyrazíme potěšit svou duši...
Ajajaj, tak ostré hory si snad ještě nepoznal! Mohutné hřebeny Čvrsnice se jako přízrak zvedají od tyrkysových vod Neretvy. Zespoda to vypadá, že to snad není ani v lidských silách vydrápat se nahoru. Lapat po dechu budeš během výstupu na hřeben, rukama se přidržovat pokroucených bukových kmenů, žízeň Tě bude sužovat a ty začneš litovat, že ses vůbec sem pouštěl... Avšak nakonec poznáš důvod, proč ses plahočil ty hodiny a budeš šťastný... Kam jen oko dohlédne uvidíš skalnaté štíty, v dáli se zatřpytí hladina Blidinského jezera a nevěřícně budeš pozorovat, jak pár metrů před Tebou se půda pod nohama náhle ztrácí kamsi do hlubin kaňonu Divé Grabovice. Projdi pod Hajduckým obloukem, jak dělávali to zbojníci před mnohými léty, aby i Tobě se vyhýbaly osudné kulky. Naber vodu v Crvenjackém jezeře, jak zvykli si činit poutníci na hřebeni. Až budeš unaven, odpočiň v některém z krásných domů, které už znovu, ještě krásněji než kdysi před válkou, zdobí hřeben hor. Nabereš síly před závěrečnou nejtěžší zkouškou - sestupem do údolí - ale kroky nepočítej, stejně bys výsledku neuvěřil...
Pak budeš konečně připraven vydat se do hor nejkrásnějších - do bosenských Himalájí - pohoří Prenj. Zde je vše ještě velkolepější, štíty ostřejší, srázy strmější a prožitky silnější. Skutečně, pokud na chvíli zapomeneš, že se touláš srdcem balkánských hor, pak již jen absence modlitebních praporků může napovědět, že nejsi někde pod nepálskými vrcholy... Nezapomeň na zásoby vody a nescházej z cesty, toulky zde stále ještě mají příchuť tajemna a dobrodružství. Cestou možná potkáš pastevecké psy a na své cestě pak budeš mít dlouho věrné společníky. Zdolej vrchol Zelené Glavy, ne proto, že je nejvyšší, ale kvůli těm neopakovatelným výhledům. Široká dolina Tisovica Tě uvítá po dlouhé době vyvěračkami vody a Ty se nebudeš moct do syta nabažit té krásy... Připrav se na improvizaci a hledání stezky, však proto jsi cestoval na Balkán, není-liž pravda? Nakonec je jedno, kterou cestou se dáš, všechny Tě zavedou do míst, která lahodit budou nejenom Tvým očím, ale i Tvému srdci...
Až budeš chtít potěšit srdce své též pohledem na dědictví prastarých balkánských národů, pak sejdi z hor a vydej se do Mostaru. Zde narazíš na minarety i křesťanské chrámy, smutné vzpomínky i nadějné plány do budoucna, v ulicích starého města Čaršije zajisté pocítíš osmanské vlivy. Až vstoupíš společně s hordami turistů na Starý most a pohlédneš do hlubokých vod Neretvy, budeš možná jediný, kdo ví, že tyrkysová stuha pod Tvými nohami rozděluje dva znesvářené světy, které nenašly k sobě cestu... Poznání nekončí jen v Mostaru, vyjeď i za město: do Blagaje, kde najdeš starobylou dervišskou tekiji a nejsilnější evropskou vyvěračku řeky Buny či do pirátského města Počitelj, které Tě okouzlí svými kamennými stavbami.
Nesmíš vynechat nádherné Sarajevo, odvěkou křižovatku národů, jedno z mála míst na světě, kde vedle sebe stojí mešita, křesťanský chrám či pravoslavná bazilika a synagoga. Během procházek úzkými uličkami starého města si nebudeš jist, zda-li jsi nezabloudil do Střední Asie, neboť orientální atmosféra s vůní kávy, cinkáním kovotepeckých krámků, exotickou kuchyní a minarety v pozadí Tě určitě znejistí... Najdi místo, kde zastřelili Ferdinanda, navštiv muzeum genocidy v Srebrenici, vyprav se na kopec nad městem, odkud ostřelovači 1200 dnů terorizovali obyvatelé Sarajeva...
Kamkoliv půjdeš v této zemi, vždy na Tebe čekají srdeční lidé, neboj, nebudeš strádat, vždy se o Tebe dobře postarají. Neváhej ani minutu, pospěš si, ať najdeš Bosnu takovou, jakou jsem ji viděl já..." |