Partneři
Na FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!
Vytvořit web zdarmaNa FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!
Vytvořit web zdarma| Armnie 2021 | |
| [10/2021] | autor: Roman, Jura |
 |
Tkalo se to ns vech, a ne e ne Sv?t se zastavil. Dvacet let dobrodrustv od Balknu po Kam?atku a nhle konec Nevili jsme si toho, co mme, p?ilo nm to jako samoz?ejmost Na za?tku roku 2020 jsme p?ekvapen? stli s otev?enmi sty a docela dlouho jsme nechpali, co se d?je. Cesty opa?nm sm?rem narazily na neprostupnou ze?. Sv?t se zm?nil. Ne jsme se sta?ili vzpamatovat, byl zbytek roku pry? a nm bylo jasn, e nai jubilejn expedici nebudeme moct v onom kulatm roce realizovat. Budeme rdi, kdy to vichni p?eijeme Nov rok 2021 byl pln nad?je a o?ekvn, ale zrovna v odv?tv cestovn p?ipomnal spe l?ebn proces pacienta s maniodepresivn psychzou. Chvlemi jsme slavili vt?zstv nad covidem, na?e za pr dn? jsme leeli a b?dovali nad svm osudem Za velmi hustou mlhou, kter by se dala krjet a dlouho nem?la v myslu se zvednout, za?ala chvlemi probleskvat silueta eny t?majc bojovn? v ruce velk me? matky Armnie. Ach, jak jsme touili ji spat?it zblzka, navtvit ji v jej vlasti, moct vyrazit do hor, na kter zhl den co den z kouzelnho msta nad metropol Jerevanem V??ili jsme, neztrceli nad?ji. Tolik nap?t, tolik obav, tolik modlen Strnky Ministerstva zahrani?nch v?c jsem si umstil jako domovskou strnku ve svm PC. Tisce kontrol aktuln situace, tisce zm?n v pravidlech, tisce nakaench, o?kovanch, hospitalizovanch a mrtvch A pak p?iel podzim a j poklekl p?ed siluetou matky vech Armn? a nevm, pro? zrovna ji jsem prosil, aby jet? chvli vydrela, aby nm dala anci, ne se zase ztrat v mlze Zav?el jsem o?i a doufal A pak se nhle stal zzrak. Otev?el jsem o?i, psal se ?jen 2021 roku, pozvedl jsem sv?j zrak a vysoko nade mnou stla matka Armnie a hled?la odhodlanm pohledem na z mlhy vystupujc siluetu bjn hory Ararat. Byl krsn podzimn den a na vrcholu nad m?stem Jerevan vyhrvaly koloto?e. Nemohl jsem tomu uv??it. Stli jsme tady spolu, koukali na to hemen pod nmi a uvali si kadho svobodnho ndechu ?erstvho podzimnho vzduchu. Byli jsme jako mal kluci. Z ruskho kola nad parkem oddychu jsme ?ehtali na vechny strany jako stdo nadrench kon a mvali jsme vem okolo na pozdrav. Opakovan? jsme se v cestovatelsk literatu?e do?etli, e se bezpochyby i v tomto podzimnm ?ase budeme prochzet po armnskch horch v krtkm rukvu a lzat p?i tom zmrzlinu. V?bec nm nevadilo, e msto toho se na vod naeho pobytu rozjela docela ukzkov lednov sn?hov vnice a platila pak jedin? druh ?st v?ty o ledu v stech, kter vak padal v tomto p?pad? z nebe P?estoe jeden nejmenovan horsk v?dce sliboval, e v dob? naich podzimnch plskanic je p?mo skv?lm npadem si zajet hezky se oh?t do Armnie, i kdy sn?hov nvleky jsme p?idali do ruksaku sp jen pro uspokojen str?ka p?hody, i kdy b?hem p?ejezd? p?es 2000 m vysok sedla to vypadalo, e budeme nasazovat sn?hov ?et?zy, p?es to vechno nae klukovsk radost zp?sobovala, e ledy tly t?sn? p?ed nam automobilem. vodn dny p?echodu studen fronty, kter ud?laly nejv?t radost armnskm lya??m, jsme trvili nesmrn? plodn? a to zejmna z pohledu kulturnho. Chvlemi to vypadalo, e: ani jeden klter nesm projt a po ltech trpen se na hodinch d?jepisu na gymnziu, jsme se stali fanatickmi milovnky historie. Vyrazili jsme po pe?liv? naplnovanm marrutu a skute?n? ns magick armnsk chrmy, kostely a kltery chytly u srdce. Pamtnk Genocidy Armn? a chrm ve Zvartnosu, prokldan ?m dl vce chutnajcmi mstnmi pivy, byly zajmavm vodem do problematiky. Velkolep chrmy v d?leitm m?st? Vagharapat byly jasnm d?kazem, e Armnie je opravdu nesmrn? kulturn? cennm mstem. U kltera Chor-Virap se sice nekonaly velkolep vhledy na, v tomto mst? nejble Armnii poloen, bjn Ararat, ale sta?ilo se zadvat na druhou stranu a scenrie byly nemn? fascinujc. Vyvrcholenm vzd?lvac ?sti expedice byly dva proslul kltery Noravank a Tatev s nejdel kabinovou lanovkou sv?ta, kter ns p?esv?d?ily, e Armnie je skute?nou kulturn pokladnic Zakavkazska. Zcela ne?ekanho a velmi p?jemnho oh?t se v p?ekvapiv? studench dnech se nm dostalo b?hem nvt?vy termlnch pramen? v Jermuku. Lep oslavu osobnch narozenin i jubilea Goroli, ne v podob? rozproud?n krve v ilch za pomoc ozdravn koupele v teplch l?ivch vodch a pomoc excelentnho armnskho ko?aku, si ani neumme p?edstavit. Pot, co jsme dorazili na h?eben sope?n Geghamy, nm bylo zcela jasn, e se tmto okamikem p?echlila podzimn expedice do zimn. Sice dole v Jerevanu si host kavren u zase v tri?kch vyh?vali kosti na slun?ku, ale zde ve 3000m n.m. to vypadalo jako p?i dobvn estitiscovky v Ladakhu. V noci u jezera Aknalich byl vyhlen zkaz dotkni se kovovch p?edm?t? anebo jejich olizovn. Teplota klesla patnct dlk? pod bod mrazu a tak m? stejn? ta li?ka k jazyku p?imrzla. Tak sv? rna jako b?hem p?echodu tohoto ndhernho h?ebene, jsme zaili naposledy b?hem zimnch trek? Zpadnmi Tatrami. Ze zasn?en krajiny vystupovaly kouzeln kuely sope?nch vrchol? a viditelnost byla takov, e jsem mohl pozorovat pr?vodce na 100km vzdlenm Araratu, jak si zapaluje cigaretu (a to p?ehnm jen trochu:-). Neodolali jsme vzv? zdolat nejvy vrchol, horu Adahak (3597m), kter ns odm?nila takovmi vhledy, e je z hlavy asi nikdy nedostanu. Nebudu ale lht, e dlouhodob existence v krajin? sn?hu a ledu s teplotami pod bodem mrazu po cel den, nebyla tm, co bychom si p?li d?lat celou armnskou expedici, a tak jsme s nadenm p?ivtali nvrat okoln vegetace po sestupu do vesnice Garni pod horami. Op?t jsme se z ledovch mu? p?erodili v kulturn osoby a obdivovali jedin antick chrm na zem Armnie a tak magickou hru sv?tel v interiru chrmu Geghard. P?iznm se, e nejenom s pokorou, ale i jistm nap?tm jsme po pr dnech vyreli dobvat nejvy vrchol Armnie Aragats (4090m), nebo? po tom, co jsme zaili na h?ebeni nedalek a ni Geghamy, jsme o?ekvali na st?ee Armnie pov?stn bl peklo. Nat?st zakavkazsk slunce pralo zase o sto est a stejn? tak, jak nm p?ed o?ima mizely pln lhve s ko?akem, podobn? tak i ubval snh na vrcholu ?ty?tiscovky. Na Aragats jsme vyrazili od jezera Kari pln naden a u zase s tlustou vrstvou opalovacho krmu na blch tv?ch. Jen s ob?asnm zab?dovnm ?i zasakrovnm nad rozbitm sypkm ternem jsme zdrn? dorazili a k vrcholovmu k?i. sp?ch to byl velk. Podobn? jako tisce Armn?, jsme si p?i pohledu na dech berouc pyramidu Araratu naproti p?li, aby tento nrodn symbol hrdho nroda pod Kavkazem, stl na jejich vlastnm zem Hodilo by se odpo?inout v nich nadmo?skch vkch, avak to je v Armnii docela t?k kol. Proslul jezero Sevan, k jeho pohdkov? modrav hladin? jsme si to poslze nam?ili, se vak t?pyt ve vce p?es 1900m n.m. Proto o koupeli v jeho pr?zra?nch vodch jsme spe neuvaovali a soust?edili se na mnoh zajmavosti v okol. Symbol jezera - klter Sevanavank nemohl uniknout na pozornosti, stejn? tak i v covidov dob? nesmrn? d?leit vitaminov bomby v podob? rakytnkov ?vy, kterou mstn ve velkm prodvali na kadm kroku. Rozhodn? to byla bomba funk?n, kter vak explodovala p?ed?asn? v mch st?evech. Ale i tak nm, jsem p?esv?d?en, zajistila, e jsme cel pobyt v Armnii proili ve zdrav. Co vc si v tto obtn dob? p?t? Okol jezera Sevan lk krsn? uloenmi kltery, kter jejich tv?rci zasadily do spektakulrn krajiny (nap?. klter Hayravank). Skute?nou archeologickou perlou s obrovskm vznamem je rozlehl pole cha?kar? v okol sdla Noratus. R?en to nejlep na zv?r, platilo i b?hem nai vpravy do Armnie. I kdy vybrat to nejlep ze samch asnch zitk? nen v?bec lehk. Pot, co jsme se ocitli v zalesn?nch oblastech NP Dilijan, kde jsme se pohybovali v nich nadmo?skch vkch, se op?t vrtil podzimn rz na expedice. Dokonce bychom mohli i tvrdit, e jsme se ?asem vrtili jet? vce zp?t do obdob nadmru p?jemnch toulek pozdnm babm ltem. P?itom rozshl hvozdy hrly tisc barvami a vznikala tak dokonal atmosfra, kterou pravd?podobn? myslel onen ve zmn?n horsk v?dce, kdy ns lkal na p?jemn pobyt prodluujc lto Malebn kltery Haghartsin, Gosh, Jukhtak i Matosavank okouzlily jet? snad vce ne jejich p?edch?dci, nebo? stly obklopeny pestrobarevnmi lesy nebo se ukrvaly v rannm mlnm oparu. Vudyp?tomn klid a mr m? p?esv?d?il, e i na poseznn a k tomu covidov dob? p?ece jenom n?co bude Nezapomenuteln p?echod p?es k?ovit? krsn hory po proslul Transkavkazsk stezce jsme ukon?ili v pro m? velmi symbolick vsce pod horami Kchahardzan. Po vce ne dvaceti letech spole?nch cest, kdy se sv?t okolo ns tak mnoho zm?nil, jsme se octli v dob? naeho jubilea v mst?, kter nemohlo bt nhodou. Sed?li jsme na pran nvsi pln slepi?ch hoven p?ed jedinm mstnm obchodem, popjeli jsme pivo a hled?li na tu ospalou atmosfru zapadl osady na konci sv?ta. Pod mmi nohami spal pes, kter s nmi proel celm h?ebenem, p?ede mnou kouzlilo nzk podzimn sv?tlo fotogenick obrazy a zde na d?ev?n lavici p?ed magaznem s asi dvaceti r?znmi produkty jsem vid?l sed?t ty sam zarostl sm?jc se borce, co p?ed 20 lety. Nhle jsem ns vid?l, jak do sebe tla?me podobn? nedobr pivo p?ed pln? przdnm magaznem na Altaji a sm?jeme se vemu, co ns napadne Jako by to bylo v?era Krsn prce, musme se pochvlit |
Související informace | |