Praktické informace
Víza a dokumenty nutné pro vstupTádžikistán
Pro vstup na území Tádžikistánu
je potřeba turistické vízum. V české republice zastupitelský úřad
neexistuje, nejbližší se nachází ve Vídni, kde jsme si taky svépomocí tento
doklad vyřizovali. Nebyl to žádný oříšek, jak by se mohlo zdát, naopak nás mile
překvapilo rychlé a bezproblémové vyřízení našeho požadavku do týdne, takže
situace známá z ruských ambasád se nekonala.
Pro vyřízení je potřeba: vyplněná žádost (k získání např. zde: http://www.tajikembassy.org/consularservices/visaissues.html dále1xfoto, pas platný aspoň 6 měsíců od
vstupu do země, kopie pasu, doklad o zaplacení z banky v případě, že
neplatíte keš. Je dobré si zavolat na konzulát třeba den předem (hovoří
anglicky, německy, rusky a tádžicky, zdali na Vás budou čekat – přece jenom je to ambasáda Tádžikistánu…
Cena na 1 měsíc 80 EUR, na 14 dnů je 20 EUR. K této částce je třeba připočítat částku 20 EUR, pokud se chystáte, jako my, na Pamír, čili do GBAO – viz níže.
Adresa: Universitatsstr. 8/1a,
1090 Vienna, Austria
Consular Office Hours:
9:00 - 18:00 (M, T, W, T, F)
Lunch Break 13:00 - 14:00
Telephone: (+43-1) 409-82-66
Fax: (+43-1) 409-82-66-14
Email: tajikembassy@chello.at
http://www.tajikembassy.org/home.html
Celé vyřizování víz jsme si dělali sami – ušetřili jsme tím
značně financí, ale stálo to dost času – dvě cesty do Vídně. Kdo to má do Vídně
blízko a má ochotu něco věci obětovat, tomu vřele můžeme doporučit tuto
variantu. Jinak tuto službu poskytuje několik agentur.
Povolení, poplatky a registrace na místě:
Registrace OVIR
Velmi potěšující záležitostí je fakt zrušení povinné
registrace všech cizinců po příjezdu na cizinecké policii OVIR v Tádžikistánu
(od 5/2009) pokud Váš pobyt na turistické vízum nepřesáhne 30 dnů. Skutečně
jsme si toto ověřili na vlastní kůži, v případě srážky s neznalým
blbcem si pro jistotu můžete vytisknout tuto notu Ministerstva zahraničních
věcí Tádžikistánu, která tento fakt jasně hlásá: http://www.tajikemb.kg/index.php?option=com_content&task=view&id=418&Itemid=94
Jinými slovy již odpadá někdy zdlouhavá a strastiplná „cesta za
razítkem“, kdy jsme se vždy těšili na hory a museli přitom hledat úřad OVIR…
Pokud však vlastníte jakékoliv jiné vízum než turistické (private,
business), musíte se registrovat na OVIR - v Dušanbe je na ulici Negmatulló
Karabajeva (jižní část města, 46. mikrorajon, taxi z města do 10 TJS, případně
tangem/maršrutka č. 2), vyřizují zde registrace (pokud potřebujete) a povolení
na GBAO.
Při vjezdu a výjezdu ze země
V odlišnosti od roku 2007, kdy jsme při vjezdu a
výjezdu ze země zažili pár napůl humorných a napůl zbytečných historek, tak
nyní po nás nikdo žádný úplatek nežádal ani jsme nebyli zbytečně terčem
přebalování a prověrek našich batohů jako před třemi lety.
Povinností při vjezdu do země je však vyplnění imigračního
formuláře, který Vám potvrdí a musíte jej bedlivě hlídat celou dobu pobytu,
jelikož při odjezdu bývá vyžadován jako doložka k pasu.
Povolení GBAO
K přístupu do oblasti Horského Badachšánu (GBAO) potřebujete
NUTNĚ (!!) nadále povolení, je možné jej získat i na některých
velvyslanectvích. Stojí to 20 EUR navíc k ceně víza. Velvyslanectví ve
Vídni, Berlíně či v Biškeku toto povolení na žádost uděluje –
s výhodou lze vyřídit během jedné cesty pro víza do Vídně (na
žádosti o vízum je kolonka č.21 týkající se vjezdu do GBAO – nutno vyplnit).
Jinak je možné vyřídit přes cestovní kanceláře a také přes OVIR v Dušanbe,
ale je to zdržení, které nemusí být před cestou do hor vhod.
Opakuji – pro cestu na Pamír je v každém
případě tato propustka NUTNÁ!!! Jet bez tohoto potvrzení by s největší
pravděpodobností znamenalo být vrácen z prvního postu, kterých je po cestě z
Dušanbe do Chorogu několik. A pokaždé místní pohraničníky a policisty právě
tento papírek velmi zajímá. Vždy si dělali registraci všech účastníků se všemi
osobními údaji. Objet tyto posty opravdu nelze…
Další důležitá poznámka: povolení do GBAO je Vám uděleno formou razítka do pasu “naproti” vízu
a opravňuje majitele k vjezdu do VYJMENOVANÝCH oblastí Horského
Badachšánu. Problém je v tom, že ve vízu máte vyjmenovány tyto oblasti: Khorugh,
Darvoz, Vanj, Rushon, Ishkoshim a Murghob. Žádnou jinou. Pokud se jako my
chystáte např. do oblasti Ročkala (přístup pod pik Majakovskij ze
severu, údolí Bodomdara) pak se ocitnete v oblasti, do které nemáte povolení
pro vjezd! Ano, je to tak. Zde jsme situaci řešili s velkým štěstím a hlavně
rukou (a peněženkou) našeho řidiče, který byl velkou rybou v oblasti.
Samozřejmě toto není doporučitelný postup. Uplácet policisty hlídkující u
závory v našem případě nešlo, byli jsme vráceni zpět do Chorogu.
Sarezské jezero
Pokud chcete jet na Sarezské jezero, ze strany Bartangu
potřebujete mít zvláštní povolení, které vydává Ministerstvo pro mimořádné
situace. Lze však rovněž zařídit přes cestovní kancelář (v tomto případě je to
z časových důvodů doporučeníhodné). Praktická zkušenost jiných výprav ukazuje,
že z jižní strany (od jezera Jašyl-kul) žádné kontroly nejsou.
V horách
Nikde během celého pobytu po nás naštěstí nikdo žádné poplatky nechtěl.
Doprava
Letenky
Opakovaně si letenky necháváme vyřizovat agenturou Bemett
s výbornými zkušenostmi: http://www.bemett.cz/ – a v některých jiných případech u této agentury „zaráz“ vyřídíme i víza
– nabízejí velmi výhodné ceny (tento rok jsme víza ale řešili sami).
Jsou velice ochotní vždy najít tu nejlevnější variantu někdy
v nepřeberné nabídce spojení a navíc nabízejí stejnou cenu (někdy i nižší),
jako bychom zaplatili při koupi u letecké společnosti.
Tento rok nakonec zvítězila zajímavá a nám dosud neznámá
varianta přepravy: letecky se společností Air Baltic (http://www.airbaltic.com/public/index.html) z Varšavy přes Rigu (Lotyšsko) do Dušanbe (mimo
Moskvu). Jedná se o lotyšskou nízko nákladovou společnost, kdy při včasné
koupi letenky (aspoň 3 měsíce předem) lze letenku získat za poměrně nižší ceny
než konkurence – cca 11.000Kč.
Cena pro rok 2010 pro nás (rozmýšleli jsme se dlouho): cca 12 000Kč/os
se všemi poplatky.
Poznámka k zavazadlům: jedná se o nízko nákladovou
společnost, čili šetří, jak jen se dá. To, že je jídlo za poplatek (cca
7-12EUR) to by nás ani tak nepřekvapilo, ale že se bude platit za jakoukoli
bagáž, nejenom za nadváhu, je nemilé. Poplatek za jedno zavazadlo je 15EUR
resp. 10EUR po registraci na stránkách společnosti (bude Vám vydána zákaznická
karta). Při odletu je nutno vlivem humorné tádžické byrokracie zaplatit tento
poplatek v místní měně (440 Somoni) – připravte si tuto sumu
k odbavení, jinak se budete jako my muset vracet do směnárny v odletové hale.
Do Warszawy je třeba samozřejmě nějak se dostat – zde
používáme zatím stále levnou železniční dopravu. I když je třeba
zdůraznit, že cestování s PKP (polské dráhy) patří k těm největším
hororům v celé Evropě (kvůli nespolehlivosti). To ČD jsou oproti tomu
japonské železnice… Zpáteční jízdenka na vlak na trase Zebrzydowice – Warszawa při
včasné rezervaci s využitím spec. zpáteční slevy (platnost měsíc) nás
vyšla na cca 500Kč/os . Při cestě z ČR lze využít slevy City Star a cena
je pak při odjezdu např. z Petrovic u Karviné cca 800Kč/os.
Celková cena ZPÁTEČNÍ dopravy na trase Karviná – Dušanbe
tak vychází levněji oproti variantě odletu z Prahy, Vídně apod. Letenky
z Varšavy ( resp. z Kyjeva u jiných našich cest) jsou prostě levnější
než přímý let z Prahy, Vídně apod., avšak je třeba počítat s časovou
rezervou a samozřejmě s cenou dopravy, v našem případě vlakové, do místa
odletu. Dále ceny se odvíjejí od počtu lidí ve skupině, dle vlastnictví
zákaznické In-rail karty atd.
Lety do Dušanbe s jinými společnostmi: přes
Moskvu jsou obecně dražší a poskytuje je např.Rossiya-Russian airlines (http://www.rossiya-airlines.com/ru/), Ural airlines (http://www.uralairlines.ru/) nebo Turkish airlines (http://www.turkishairlines.com/cs-CZ/).
Pokud chcete trh s letenkami prozkoumat sami, tak vřele
mohu doporučit z nepřeberné a dnes již špatně přehledné nabídky letenkových
vyhledavačů tento: http://www.levneletenky.cz/
Doprava z/na letiště: autobus č. 8. Letiště je cca 20
minut chůze od začátku třídy Rudakí (náměstí Sadriddína Ajního), taxi by nemělo
stát z centra více jak 15 TJS, z okraje 20-25 TJS. V našem případě to bylo 25 Somoni za auto.
Další nejenom dopravní možnosti viz perfektní stránky
Slavomíra Horáka: http://slavomirhorak.euweb.cz/index1.htm
Doprava na místě:
zde jen výčet nejčastějších a nejpotřebnějších možností:
Doprava na Pamír
Autobusová doprava na Pamír vlastně neexistuje, takže snad
jediným a reálně proveditelným způsobem dopravy je využití najaté dopravy,
nejlépe do Chorogu. Existují pravidelné spoje maršrutkami, cenově
samozřejmě přijatelnější (cena Dušanbe – Chorog se pohybuje mezi 150 Somoni
až 250 Somoni dle níže uvedených cestovních podmínek)potíž je v tom, že tyto malé dodávky jezdí
téměř vždy naplněné až po střechu a cestovat někdy až 30hod a nemít víc než pár
centimetrů čtverečních patří k velmi silným zážitkům. Pak samozřejmě je
velké množství privátních řidičů, kteří se velmi rádi nechají najmout a zavezou
vás kamkoli, ale ceny vzrůstají jednak z vzrůstající kvalitou jejich auta
(starý gazík versus Toyota) a jednak také dle vytížení auta. Pokud nevyplníte
celé auto a budete se snažit cenu snížit na minimum, tak možná budete mít dobrý
pocit z domluvené ceny, ale je téměř jisté, že se řidič bude snažit auto
za každou cenu vytížit tím, že nabere každého pocestného, na kterého natrefíte…
V Dušanbe se auta jedoucí do Chorogu shromažďují na několika místech, tím
asi nejbližším je už vlastně velké parkoviště před letištěm, kde jsme i my
získali svého šoféra. Naše cena rozhodně nepatřila k nízkým, byla to snad
nejvyšší suma za dopravu v naši historii, ale nutno si uvědomit, že do
Chorogu je to přes 600km po silnicích v katastrofálním stavu a že téměř
vždy zaplacením řidiči si u něj kupujete i další služby, v našem případě
např. dobré rady, dobré kontakty a hlavně „přešmelení“ naší grupy do oblasti se
zákazem vstupu. Takže investice je většinou na místě…
Naše cena za dopravu Dušanbe – Chorog (v ceně služby
výše popsané) … 1300 Somoni za 4osoby + 400 Somoni za „přešmelení“ 4
osob.
Dále přeprava Chorog – Bodomdara (poslední vesnice,
kam se dá dojet autem, výchozí místo naší cesty v horách, je to za městem
Ročkala)… 200 Somoni za 4 osoby
a zpáteční Iškašim – Dušanbe (přes Chorog)… 1500 Somoni
za 4osoby
Důležitá poznámka: je nutno uvést na pravou míru časy
jízdy z Dušanbe do Chorogu: místní udávají časy od 11 do 15 hod, ale
toto je nereálná teorie, blud, dán částečně také i naprostou absencí smyslu pro
odhad času a vzdálenosti, toliko pro Tádžiky charakteriským. Reálně, pokud vše
je jako po másle, tak lze dojet do Chorogu za 15-20hod, v našem případě to
bylo cca 30hod. Jen pro zajímavost: za celou dobu jízdy náš řidič spal cca
2hod…
Jinak je tady i možnost využít i letecké dopravy do
Chorogu z Dušanbe (malínké Jaky nebo Tupolevy): do Chorogu stojí letenka
dle informací cca 80 EUR, let je 1-2x denně. Letenky je však doporučováno
koupit den dopředu, v den odletu nemusí být k mání. Zajímavosti je
zde vizuální navigace, letí se pouze za dobrého počasí, piloti nemají žádné
autopiloty či navigační systém. Možná proto se cena za let blíží ceně za
pozemní dopravu…
Oslíková přeprava: zajímavá je možnost použít pro
přepravu zavazadel oslů (rusky „išak“), které jsme si poprvé v historii
našich výprav najali v osadě Bodomdara. Lze s nimi cestovat, pokud se
neobjeví sníh, po něm neprojdou. Je to velmi doporučitelný způsob odlehčení si
při únavných přepravách těžkých zavazadel, navíc oslíci mají mnohem větší
stabilitu při nutných broděních řek, kterých je cestou několik. Vždy musíte
počítat s tím, že jakmile se však objeví sníh, dál už cesta bude možná jen
bez oslů. Uvedeme zde i naši cenu za oslíkovou přepravu, aby i další naší
následovatelé zbytečně nešroubovali cenu nahoru: bylo to 50Somoni/oslík/den,
přičemž jeden oslík nese 2 batohy (čili 25Somoni/batoh)
Z Chorogu vyjíždí většina maršrutů a aut od
bazaru, který se nachází na hlavní třídě, kousek od velké sochy věnované padlým
za druhé Světové války. Ceny za další cesty směrem k afghánským hranicím
do Iškašimu jsou již levnější, jelikož z Chorogu do Iškašimu vede
docela kvalitní (nedávno opravená) asfaltová silnice. Ta je ještě ucházející
dále za Iškašimem zhruba do úrovně vesnice Daršaj (výstup na pik Majakovskij) a
pak dále podél řeky Pjandž směrem na Vrang se její kvalita zase hodně zhoršuje
a jede se většinou po štěrku. Ale rozhodně to není tak katastrofické jako při
jízdě do Chorogu z Dušanbe.
Za cestu z Chorogu du lázni Yamčun jsme zaplatili … 550
Somoni za 4 osoby
Za cestu z lázní Jamčun do Iškašimu jsme zaplatili … 45
Somoni/osoba
A dále z Iškašimu – viz výše.
Další nejenom dopravní možnosti viz perfektní stránky Slavomíra
Horáka: http://www.slavomirhorak.net/stredni-asie/cestovani-ve-stredni-asii/tadzikistan/
Mapy a mapové a informační odkazy:
Mapové podklady jsou skromné a většinou dosažitelné stažením z internetu s nutností tisku.
K sehnání jsou staré sovětské topografické mapy,
bohužel v měřítku 1:100 000: http://www.topomaps.eu/asia/tadj_100k.shtml
a
http://www.afanas.ru/mapbase/help
další je možno stáhnout na známém a perfektním mapovém
serveru: http://mapy.mk.cvut.cz/.
Obecné dělení a rozložení horstev Pamíru i jiných
horských soustav najdete na této velmi podrobně zpracované stránce: http://www.turclubmai.ru/heading/papers/1202/index.htm.
Schémata, fotografie a řadu praktických postřehů najdete na
stránkách ruské výpravy, která do této oblasti zavítala a perfektně
popsala nejenom výstup na pik Majakovského, jednalo se totiž o přechod celého Šachdarského
hřebene: http://www.turclubmai.ru/heading/papers/597/.
Zajímavé praktické info o výstupu na Pik Majakovskij
nejjednodušší cestou údolím Daršaj popsala německá výprava z roku 2007: http://pa35.dyndns.org/rec/2007/.
Nějaké horolezecké nákresy na stránkách Vladimíra
Kopylova v sekci Pamir: http://mountains.tos.ru/clmb.htm.
První česká výprava na Pik Moskevské Olympiády 5883m
(2009): http://www.pamir.zdenda.net/index.php?kat=2009_info_rady.
První úspěšná česká výprava na Pik Karla Marxe (2008): http://www.pamir.tym.cz/
Obecné, spíše na západní turisty zaměřené informace o
trecích a reáliích v GBAO a na Pamíru přináší tyto tři odkazy:
http://www.centralasia-adventures.com/view_post.php?id=7351&lang=ru
a
http://www.pamir-adventure.com/expeditions.html
a
http://www.pamirs.org/trekking.htm.
Zkušenosti z této oblasti budou mít po svých
výpravách v roce 2011 i tyto spřátelené grupy:
http://www.alpintrek.info/
a
http://www.pamir.zdenda.net/index.php?kat=2011_plany
Tradiční odkazy, které se nám již mnohokrát
osvědčily. Jsou to často přímo dokonalé a podrobné popisy tras ruských
výprav, jsou doplněny i fotonákresy, zde několik odkazů (většinou pouze rusky):
http://www.fany.ru/
http://www.mountain.ru/world_mounts/pamiro-alay/
http://www.marshruty.ru/
http://www.skitalets.ru/regions/(tento server obzvláště doporučitelný!)
a mapy:
http://poehali.org/maps
Jako dobrý pomocník při přesunech a dopravě posloužila mapa
Freytag and Berndt „Central Asia“ 1:750 000 běžně dostupná v naších
knihkupectvích nebo podobná od Lonely Planet.
Podobně můžeme doporučit, ale spíše jako hezký suvenýr a
možná i praktickou pomůcku při přepravě tyto mapy dostupné z Německa
(většinou přehledové mapy 1:500 000 – „Pamirs“ nebo „ West Pamir“ nebo „East
Pamir“ atd.): http://www.geckomaps.com/ nebo z Anglie: http://www.cordee.co.uk/
Naše stažené mapové podklady: mapy a schémata
Oblast jezera Sarez
Pro úplnost doplňujeme odkazy na oblast, která byla
alternativou pro náš plán, kam jsme ale nakonec nezamířili. Je to velmi
atraktivní oblast mezi jezery Jašik-kul a Sarez, kde se dá podniknout
několik nádherných treků, kdy se pohybujete v krajině stovek jezer a štítů
v nadmořské výšce kolem 4000m n.m. a také občas se může stát vašim cílem
některý z desítek 5000 vrcholů…Rozhodně tato oblast stojí za průzkum a je
dobrou alternativou pro trekově zaměřené dobrodruhy:
Klasické schéma ze stránek Slavomíra Horáka:
http://files.slavomirhorak.net/200000153-9cd529dcf0/pamir-schema.jpg
nebo lákadlo místní cestovky:
http://www.pamirs.org/adverts/bachor%20booklet1.pdf
Další odkazy na velmi zajímavou expedici ruských
dobrodruhů (2008 rok), která zde působila a hlavně vymyslela naprosto ideální
plán přechodu celé oblasti s výstupy:
http://slazav.mccme.ru/pam08.htm#0812
jejich mapy naleznete zde:
http://slazav.mccme.ru/maps/
Zkušenosti české výpravy:
http://www.horyinfo.cz/view.php?cisloclanku=2010010001
Další zajímavé ruské treky:
http://www.mountain.ru/photo/2004/pamir/alb.shtml
a
http://skitalets.ru/photogallery/2004/pamir_ishuk/index.htm?U_Session=1910244338934555&U_Number=28
Co se týče průvodců, tak zatím neexistuje žádný
průvodce věnovaný Pamíru, jedině zdrojem praktických informací o regionu může
být známý průvodce Lonely Planet „Central Asia“.
Potraviny, nákupy, oddych, restaurace
Tádžikistán je nesmírně příjemnou
zemí z řady hledisek, jedním z nich je také krásný pocit, že si zde
můžete dovolit téměř cokoli, co se týče nákupů a návštěv restaurací, jelikož
ceny jsou většinou více nežli lidové. Tak nějak jako Vy tady se většinou asi cítí
západní turisté během svých cest po střední Evropě. A je fajn si to konečně
také vyzkoušet! Nejlepším místem pro nákupy potravin jsou tržiště (bazary),
která nejenom že uspokojí materiální potřeby cestovatelů, tak navíc taková návštěva
středoasijského bazaru je nezapomenutelným kulturně-společenským zážitkem.
Z domova je vhodné si vzít jedině rýží v sáčcích (místní nebyla nikdy
dobře vařitelná), kvalitní sladkosti typu mussli tyčinek apod., pokud děláte
ovesné vločky, tak mléko v prášku – jinak všechny základní potraviny na
hory jsou zde běžně k dostání. Je vhodné nakoupit před odjezdem do hor,
např. v Dušanbe, v horských vesnicích obchody neskýtají tolik
možností.
V Dušanbe je nejvíce doporučitelný Zelený bazar
– zeptejte se, zná ho každý, je to středobod města. V okolí jsou také levné
a stylové restaurace.
Někdy některé potraviny nejsou k dostání na tržišti –
poté je třeba pátrat v nedalekých kamenných obchodech.
K vaření je nejvhodnější používat benzinové vařiče
typu MSR (i když při kvalitě zdejšího benzínu nalévaného zrezivělými vědry
přímo ze sudů počítejte téměř jistě s ucpáním i těchto kvalitních strojů).
Vždy je vhodné „natankovat“ v Dušanbe nebo jiném velkém městě, kde se
ještě dá najít pumpu s benzínem, u něhož se udává aspoň 92 či 95 oktanů. Na
možnost koupení plynových kartuší do plynových vařičů nelze spoléhat!
Alkohol překvapivě není problém, jeho prodeji se
věnují jen některé obchody. Zdejší vodka je velmi jemná a chutná – vřele
doporučujeme! (ceny se pohybují v relacích od 20Kč za půl litrovku
v láhvi připomínající naši známou ZON sodovku i s typickým „zonkovým“
uzávěrem až po již kvalitně vyhlížející láhve tádžické vodky za cca 70-100Kč,
samozřejmě lze hlavně v Dušanbe koupit i exportní ruské vodky, které však
již nepřekvapí i jinde v Evropě, takže neskýtají takový exotický zážitek).
Pozor: na Pamíru v řadě oblastí se nacházíme sice v málo ortodoxním,
ale přece jenom islámském světě – stalo se nám opakovaně, že alkohol
nebyl vůbec k dostání. Obzvláště v okolí lázní Jamčun, kde jeho
absence nejvíce naštve…
Za vyzkoušení rozhodně stojí místní piva, např.
Sim-sim apod. Jistotou, leč prosté exotiky střední Asie, jsou pak ruské
Baltiky. Některá místní piva jsou vařená dle českých receptur :-)
Dušanbe
je i přes novodobou sovětskou zástavbu velmi příjemným
městem, hlavně díky všudypřítomné zeleni a zdrojům vody, takže podobně jako je
tomu v Taškentu panuje i zde velmi ideální klíma k relaxaci po
výpravě. Je zde mnoho parčíků a alejí, náměstí s restauracemi ve stínu
stromů, např. náměstí u budovy opery je jedním z těch nejlákavějších pro
večerní návštěvy a posezení u točeného piva a středoasijských specialit
(šašlik…). Jinak zde funguje spolehlivá síť maršrutů a autobusů, takže
se rychle dopravíte z jednoho kraje města na druhé (Cena 1TJS za jízdu).
Vhod přijde mapa Dušanbe:
http://image57.webshots.com/57/2/35/18/448723518svqlpj_fs.jpg
http://image57.webshots.com/57/2/35/18/448723518svqlpj_fs.jpg
Restaurace
jak bylo zmíněno výše, pro plné nasycení Vašeho žaludku Vám
bude v průměrné jídelničce stačit tak 100Kč na osobu. K jídlům je spousta
zeleniny a zajímavým zážitkem se může stát ochutnávka zdejších piv, na
hranicích s Afghánistánem to dokonce může být i pivo čínské výroby. Nesmí
chybět samozřejmě všudypřítomný čaj.
Pohostinnost
zde je nutno říci, že pohostinnost Pamírců byla téměř
extrémní, snad překonala i albánské zkušenosti. Často jsme byli hoštěni
v pravém pamírském domě, kde vždy na úvod okusíte, jak s oblibou
říkáme, mléko v různých stádiích kvašení, od smetany, přes jogurt až po
kefír. O zábavu je zde skutečně postaráno. Pozvání je vždy velkorysé, slušností
je se nějak domácím kompenzovat, nejlépe věcnými dárky, dětem sladkostmi. Po
pravdě řečeno, díky této pohostinnosti jsme se do restaurace příliš často ani
nedostali…
Voda
cestopisy ze Střední Asie se hemží zprávami o převařování
vody a průjmových onemocněních. My můžeme připojit naší zkušenost: V
„civilizaci“, tj. ve městech jsme pili pouze balenou vodu, ale
v restauracích jsme jedli a pili vše bez omezení. Taktéž na horách jsme
pili vodu BEZ převaření ze všech potoků a řek cestou a za celou dobu se nevyskytly
větší střevní obtíže. Žádné filtry na vodu ani velké převařování. Prostě žádné
drama… Jediné co stojí za zmínku jsou klasické úvodní adaptační problémy, které
ale jsou většinou nevyhnutelné, způsobené odlišnou místní bakteriální flórou,
která pokrývá a obklopuje úplně vše, takže se může citlivějším povahám stát, že
úvod výpravy pros… Tolik naše zkušenosti.
Termální prameny
Celé údolí řeky Pamír a Pjandž je proslulé svými termálními
minerálními prameny. Některé jsou i léčivé. Navštívit a relaxovat se po výpravě
můžete např. v lázních Jamčun, které se nachází cca 5-6km nad
stejnojmennou vesnicí, ležící na silnici z Iškašimu do Vrangu (kousek za
vesnicí Tuggoz). Zde se zeptejte místních na cestu, rozhodně pokud Vás pošlou
pěšky, tak neposlouchejte a využijte dopravu najatým autem, cesta není pro pěší
túry nijak zajímavá. Za vstup do lázní se platí: 10 Somoni/os
V okolí lázní stojí za vidění tvrz z dob Alexandra
Makedonského viz:
http://www.asraresokhan.com/yamchun_fortress.html
Další lázně se nachází cca 10 kilometrů za vesnicí Vrang,
poblíž kišlaku Širgin, kam snadno dorazíte po silnici podél řeky.
Nejslavnější jsou lázně Garm-čašma (cca 40km za
Chorogem směr Iškašim), které jsou ale poněkud na naše gusto velkým resortem,
kde se nachází i prezidentské apartmá a v době naší návštěvy se zde
koupala i prezidentova manželka. Každopádně jsou největší v okolí, ale už
poněkud ztrácejí kouzlo zapadlých malých lázniček v horách…
Ubytování
Během této výpravy se nám povedlo
vždy přespat u místních a především pak ve vlastních stanech, takže osobních
zkušeností s ubytovacími možnostmi příliš nemáme.
Doporučit můžeme tento odkaz, který o ubytování dobře
pojednává:
http://www.slavomirhorak.net/stredni-asie/cestovani-ve-stredni-asii/tadzikistan/
Hotely v Dušanbe jsou obvykle předražené a zaplatíte
v nich přinejmenším 40 USD ( hotel Dušanbe nedaleko centrálního parku či
Todžikiston - náměstí u historického muzea).
V Dušanbe stojí za zmínku:
Hotel "Dushanbe"
7 Rudaki Avenue
Tel: +992 37 221-23-57
Hotel "Atlas"
63 Mirzo Rizzo Street
Tel: +992 37 221-16-26,221-16-31,221-18-14
Email: atlas2005@mail.ru
"Marian's" Guest House
67 Shotemur Street
Tel: +992 37 223-01-91,
+992 93 505-00-89
Email: marians@tajnet.com
Hotel "Mercury"
9 Lev Tolstoy Street
http://www.hotel-mercury.tj
Hotel "Tajikistan"
22 Shotemur Avenue
Email: hotel@tojikiston.com
http://hotel-tajikistan.tj/
V lázních Jamčun jsme si domluvili přespání
přímo v budově sanatoria, i když to oficiálně není možné, tak se s direktorem
dalo domluvit rozumně na 10USD/os/noc na zcela komfortním nocování v „domě
národů“ na zemi.
Táboření v horách je bezproblémové, stany lze postavit
kdekoli. S výhodou je to, po domluvě, i na pozemcích místních, máte pak
blízko zdroj vody, ale i jídla a zábavy :-)
Komunikace s domovem
Signál mobilních operátorů je dostupný pouze v okolí měst
a kolem komunikací a některých vesnic. V horách není zhola nic. Situace se
ale velmi rychle zlepšuje. Časté jsou delší výpadky sítě. Ale mobilní telefon
tady vlastní téměř každý…
Síťová zásuvka je stejná zhruba jako u nás (např. pro dobití
akumulátorů nebo mobilu).
Výměna peněz
Měnovou jednotkou v Tádžikistánu je Sómóní.
Kursy:1 TJS = cca 4,1 Kč, 1 EUR=5,90 TJS (leden 2011). Dochází
často k drobným výkyvům, pro aktuální kurs se podívejte na universální
měnový převaděč:
http://www.xe.com/ucc/full/
Výměna je možná v mnohých
"směnárnách" v každém větším městě Tádžikistánu. Nejlépe na bazarech –
např. Zelený bazar v Dušanbe. Obecně platí, že lepší kursy jsou ve
větších městech - před odjezdem do zapadlejších oblastí (GBAO) a hor je vhodné mít dostatek peněz. V GBAO
lze bez problémů vyměnit peníze např. v Chorogu nebo Iškašim. Jinak ale
není problém platit za některé služby (především transport a podobně) přímo
v EUR nebo méně v USD. Pro tyto účely je vhodné mít připraveny drobné
bankovky (10, 20, 50 atd.)
V Dušanbe i v Chodžentu se objevuje stále více bankomatů,
které přijímají většinu platebních karet.
Praktická zkušenost: během naší cesty v roce
2007 jsme toto nezažili, ale nyní v r. 2010 jsme tuto skutečnost bohužel
mohli opakovaně potvrdit: vždy během našich cest, když domlouváme nějakou
službu za peníze, tak stanovujeme cenu předem a několikrát vše pro jistotu
zopakujeme (a napíšeme na kus papíru). Zatím vždy, to, co bylo dohodnuto,
platilo. Zde jsme ale opakovaně zažili nepříjemnou situaci handrkování o
peníze, kdy protistrana „zapomněla“ na smluvenou cenu. Nepovedlo se nám
většinou již se situací nic udělat, byli jsme znevýhodněni. Nevíme čím to najednou
taková změna v jinak počestném jednání Tádžiků (zda vliv palivové krize
nebo zvyk od majetnějších turistů, kteří na Pamír jezdí nebo jen náhoda), ale
případů bylo tolik, že nás to začalo ke konci výpravy už trochu mrzet…