Partneři



Karimpex



Ferona



Karviná




Aktuality

Multimediální projekce

Nástupem května a krásného jarního počasí skončila sezóna diashow podzim 2018/jaro 2019 a začalo období výprav a cest za dobrodružstvím.

Děkujeme všem za přízeň, kterou jste nám v této sezóně věnovali - na více než dvaceti projekcích a besedách Vás přišlo a odcházelo spokojených několik stovek a to je pro nás tím nejlepším poděkováním a motivací do dalších let.

I my se již připravujeme na letošní expedici do Nebeských hor v Kyrgyzstánu a věříme, že se nám povede realizovat náš originální záměr a již na podzim letošního roku Vám budeme moct o všem osobně vyprávět během našich nových multimediálních projekcí. Přejeme Vám krásné jarní a letní dny a řadu nezapomenutelných zážitků během Vašich cest. Gorole.

01.05.2019
Výstava fotografií (Blansko)

Zveme Vás na jedinečnou retrospektivní výstavu fotografií "Cesty opačným směrem" v prostorách Městské knihovny Blansko od 5. září do 31. října 2019. Čeká na Vás  výběr těch nejzajímavějších velkoformátových fotografií z našich cest za dobrodružstvím za uplynulých 17 let. Emotivní zážitek v podobě příběhu lidí a krajiny zapomenutých či zatím turismem neobjevených míst, kde čas běží poněkud jiným tempem než u nás, a která nám navždy přirostla k srdcím. Vernisáž v podobě cestovatelské besedy "Peru - magické Andy" proběhne 12.9.2019 od 18 hod v prostorách knihovny. Podrobnosti viz pozvánka a anotace.

07.08.2019

Praktické informace

  • Víza a dokumenty nutné pro vstup
    Tádžikistán

    Pro vstup na území Tádžikistánu je potřeba turistické vízum. V české republice zastupitelský úřad neexistuje, nejbližší se nachází ve Vídni, kde jsme si taky svépomocí tento doklad vyřizovali. Nebyl to žádný oříšek, jak by se mohlo zdát, naopak nás mile překvapilo rychlé a bezproblémové vyřízení našeho požadavku do týdne, takže situace známá z ruských ambasád se nekonala.

    Pro vyřízení je potřeba: vyplněná žádost (k získání např. zde: http://www.tajikembassy.org/consularservices/visaissues.html dále1xfoto, pas platný aspoň 6 měsíců od vstupu do země, kopie pasu, doklad o zaplacení z banky v případě, že neplatíte keš. Je dobré si zavolat na konzulát třeba den předem (hovoří anglicky, německy, rusky a tádžicky, zdali na Vás budou čekat – přece jenom je to ambasáda Tádžikistánu…

    Cena na 1 měsíc 80 EUR, na 14 dnů je 20 EUR. K této částce je třeba připočítat částku 20 EUR, pokud se chystáte, jako my, na Pamír, čili do GBAO – viz níže.


    Adresa: Universitatsstr. 8/1a,
    1090 Vienna, Austria
    Consular Office Hours:
    9:00 - 18:00 (M, T, W, T, F)
    Lunch Break 13:00 - 14:00
    Telephone: (+43-1) 409-82-66
    Fax: (+43-1) 409-82-66-14
    Email: tajikembassy@chello.at
    http://www.tajikembassy.org/home.html

    Celé vyřizování víz jsme si dělali sami – ušetřili jsme tím značně financí, ale stálo to dost času – dvě cesty do Vídně. Kdo to má do Vídně blízko a má ochotu něco věci obětovat, tomu vřele můžeme doporučit tuto variantu. Jinak tuto službu poskytuje několik agentur.

  • Povolení, poplatky a registrace na místě:
    Registrace OVIR

    Velmi potěšující záležitostí je fakt zrušení povinné registrace všech cizinců po příjezdu na cizinecké policii OVIR v Tádžikistánu (od 5/2009) pokud Váš pobyt na turistické vízum nepřesáhne 30 dnů. Skutečně jsme si toto ověřili na vlastní kůži, v případě srážky s neznalým blbcem si pro jistotu můžete vytisknout tuto notu Ministerstva zahraničních věcí Tádžikistánu, která tento fakt jasně hlásá: http://www.tajikemb.kg/index.php?option=com_content&task=view&id=418&Itemid=94

    Jinými slovy již odpadá někdy zdlouhavá a strastiplná „cesta za razítkem“, kdy jsme se vždy těšili na hory a museli přitom hledat úřad OVIR…

    Pokud však vlastníte jakékoliv jiné vízum než turistické (private, business), musíte se registrovat na OVIR -  v Dušanbe je na ulici Negmatulló Karabajeva (jižní část města, 46. mikrorajon, taxi z města do 10 TJS, případně tangem/maršrutka č. 2), vyřizují zde registrace (pokud potřebujete) a povolení na GBAO.

    Při vjezdu a výjezdu ze země

    V odlišnosti od roku 2007, kdy jsme při vjezdu a výjezdu ze země zažili pár napůl humorných a napůl zbytečných historek, tak nyní po nás nikdo žádný úplatek nežádal ani jsme nebyli zbytečně terčem přebalování a prověrek našich batohů jako před třemi lety.

    Povinností při vjezdu do země je však vyplnění imigračního formuláře, který Vám potvrdí a musíte jej bedlivě hlídat celou dobu pobytu, jelikož při odjezdu bývá vyžadován jako doložka k pasu.

    Povolení GBAO

    K přístupu do oblasti Horského Badachšánu (GBAO) potřebujete NUTNĚ (!!) nadále povolení, je možné jej získat i na některých velvyslanectvích. Stojí to 20 EUR navíc k ceně víza. Velvyslanectví ve Vídni, Berlíně či v Biškeku toto povolení na žádost uděluje – s výhodou lze vyřídit během jedné cesty pro víza do Vídně (na žádosti o vízum je kolonka č.21 týkající se vjezdu do GBAO – nutno vyplnit). Jinak je možné vyřídit přes cestovní kanceláře a také přes OVIR v Dušanbe, ale je to zdržení, které nemusí být před cestou do hor vhod.

    Opakuji – pro cestu na Pamír je v každém případě tato propustka NUTNÁ!!! Jet bez tohoto potvrzení by s největší pravděpodobností znamenalo být vrácen z prvního postu, kterých je po cestě z Dušanbe do Chorogu několik. A pokaždé místní pohraničníky a policisty právě tento papírek velmi zajímá. Vždy si dělali registraci všech účastníků se všemi osobními údaji. Objet tyto posty opravdu nelze…

    Další důležitá poznámka: povolení do GBAO je Vám uděleno formou razítka do pasu “naproti” vízu a opravňuje majitele k vjezdu do VYJMENOVANÝCH oblastí Horského Badachšánu. Problém je v tom, že ve vízu máte vyjmenovány tyto oblasti: Khorugh, Darvoz, Vanj, Rushon, Ishkoshim a Murghob. Žádnou jinou. Pokud se jako my chystáte např. do oblasti Ročkala (přístup pod pik Majakovskij ze severu, údolí Bodomdara) pak se ocitnete v oblasti, do které nemáte povolení pro vjezd! Ano, je to tak. Zde jsme situaci řešili s velkým štěstím a hlavně rukou (a peněženkou) našeho řidiče, který byl velkou rybou v oblasti. Samozřejmě toto není doporučitelný postup. Uplácet policisty hlídkující u závory v našem případě nešlo, byli jsme vráceni zpět do Chorogu.

    Sarezské jezero

    Pokud chcete jet na Sarezské jezero, ze strany Bartangu potřebujete mít zvláštní povolení, které vydává Ministerstvo pro mimořádné situace. Lze však rovněž zařídit přes cestovní kancelář (v tomto případě je to z časových důvodů doporučeníhodné). Praktická zkušenost jiných výprav ukazuje, že z jižní strany (od jezera Jašyl-kul) žádné kontroly nejsou.

    V horách

     Nikde během celého pobytu po nás naštěstí nikdo žádné poplatky nechtěl.

  • Doprava
    Letenky

    Opakovaně si letenky necháváme vyřizovat agenturou Bemett s výbornými zkušenostmi: http://www.bemett.cz/ – a v některých jiných případech u této agentury „zaráz“ vyřídíme i víza – nabízejí velmi výhodné ceny (tento rok jsme víza ale řešili sami).

    Jsou velice ochotní vždy najít tu nejlevnější variantu někdy v nepřeberné nabídce spojení a navíc nabízejí stejnou cenu (někdy i nižší), jako bychom zaplatili při koupi u letecké společnosti.

    Tento rok nakonec zvítězila zajímavá a nám dosud neznámá varianta přepravy: letecky se společností Air Baltic (http://www.airbaltic.com/public/index.html) z Varšavy přes Rigu (Lotyšsko) do Dušanbe (mimo Moskvu). Jedná se o lotyšskou nízko nákladovou společnost, kdy při včasné koupi letenky (aspoň 3 měsíce předem) lze letenku získat za poměrně nižší ceny než konkurence – cca 11.000Kč.

    Cena pro rok 2010 pro nás (rozmýšleli jsme se dlouho): cca 12 000Kč/os se všemi poplatky.

    Poznámka k zavazadlům: jedná se o nízko nákladovou společnost, čili šetří, jak jen se dá. To, že je jídlo za poplatek (cca 7-12EUR) to by nás ani tak nepřekvapilo, ale že se bude platit za jakoukoli bagáž, nejenom za nadváhu, je nemilé. Poplatek za jedno zavazadlo je 15EUR resp. 10EUR po registraci na stránkách společnosti (bude Vám vydána zákaznická karta). Při odletu je nutno vlivem humorné tádžické byrokracie zaplatit tento poplatek v místní měně (440 Somoni) – připravte si tuto sumu k odbavení, jinak se budete jako my muset vracet do směnárny v odletové hale.

    Do Warszawy je třeba samozřejmě nějak se dostat – zde používáme zatím stále levnou železniční dopravu. I když je třeba zdůraznit, že cestování s PKP (polské dráhy) patří k těm největším hororům v celé Evropě (kvůli nespolehlivosti). To ČD jsou oproti tomu japonské železnice… Zpáteční jízdenka na vlak na trase Zebrzydowice – Warszawa při včasné rezervaci s využitím spec. zpáteční slevy (platnost měsíc) nás vyšla na cca 500Kč/os . Při cestě z ČR lze využít slevy City Star a cena je pak při odjezdu např. z Petrovic u Karviné cca 800Kč/os.

    Celková cena ZPÁTEČNÍ dopravy na trase Karviná – Dušanbe tak vychází levněji oproti variantě odletu z Prahy, Vídně apod. Letenky z Varšavy ( resp. z Kyjeva u jiných našich cest) jsou prostě levnější než přímý let z Prahy, Vídně apod., avšak je třeba počítat s časovou rezervou a samozřejmě s cenou dopravy, v našem případě vlakové, do místa odletu. Dále ceny se odvíjejí od počtu lidí ve skupině, dle vlastnictví zákaznické In-rail karty atd.

    Lety do Dušanbe s jinými společnostmi: přes Moskvu jsou obecně dražší a poskytuje je např.Rossiya-Russian airlines (http://www.rossiya-airlines.com/ru/), Ural airlines (http://www.uralairlines.ru/) nebo Turkish airlines (http://www.turkishairlines.com/cs-CZ/).

    Pokud chcete trh s letenkami prozkoumat sami, tak vřele mohu doporučit z nepřeberné a dnes již špatně přehledné nabídky letenkových vyhledavačů tento: http://www.levneletenky.cz/

    Doprava z/na letiště: autobus č. 8. Letiště je cca 20 minut chůze od začátku třídy Rudakí (náměstí Sadriddína Ajního), taxi by nemělo stát z centra více jak 15 TJS, z okraje 20-25 TJS. V našem případě to bylo 25 Somoni za auto.

    Další nejenom dopravní možnosti viz perfektní stránky Slavomíra Horáka: http://slavomirhorak.euweb.cz/index1.htm

    Doprava na místě:

    zde jen výčet nejčastějších a nejpotřebnějších možností:

    Doprava na Pamír

    Autobusová doprava na Pamír vlastně neexistuje, takže snad jediným a reálně proveditelným způsobem dopravy je využití najaté dopravy, nejlépe do Chorogu. Existují pravidelné spoje maršrutkami, cenově samozřejmě přijatelnější (cena Dušanbe – Chorog se pohybuje mezi 150 Somoni až 250 Somoni dle níže uvedených cestovních podmínek)potíž je v tom, že tyto malé dodávky jezdí téměř vždy naplněné až po střechu a cestovat někdy až 30hod a nemít víc než pár centimetrů čtverečních patří k velmi silným zážitkům. Pak samozřejmě je velké množství privátních řidičů, kteří se velmi rádi nechají najmout a zavezou vás kamkoli, ale ceny vzrůstají jednak z vzrůstající kvalitou jejich auta (starý gazík versus Toyota) a jednak také dle vytížení auta. Pokud nevyplníte celé auto a budete se snažit cenu snížit na minimum, tak možná budete mít dobrý pocit z domluvené ceny, ale je téměř jisté, že se řidič bude snažit auto za každou cenu vytížit tím, že nabere každého pocestného, na kterého natrefíte… V Dušanbe se auta jedoucí do Chorogu shromažďují na několika místech, tím asi nejbližším je už vlastně velké parkoviště před letištěm, kde jsme i my získali svého šoféra. Naše cena rozhodně nepatřila k nízkým, byla to snad nejvyšší suma za dopravu v naši historii, ale nutno si uvědomit, že do Chorogu je to přes 600km po silnicích v katastrofálním stavu a že téměř vždy zaplacením řidiči si u něj kupujete i další služby, v našem případě např. dobré rady, dobré kontakty a hlavně „přešmelení“ naší grupy do oblasti se zákazem vstupu. Takže investice je většinou na místě…

    Naše cena za dopravu Dušanbe – Chorog (v ceně služby výše popsané) … 1300 Somoni za 4osoby + 400 Somoni za „přešmelení“ 4 osob.

    Dále přeprava Chorog – Bodomdara (poslední vesnice, kam se dá dojet autem, výchozí místo naší cesty v horách, je to za městem Ročkala)… 200 Somoni za 4 osoby

    a zpáteční Iškašim – Dušanbe (přes Chorog)… 1500 Somoni za 4osoby

    Důležitá poznámka: je nutno uvést na pravou míru časy jízdy z Dušanbe do Chorogu: místní udávají časy od 11 do 15 hod, ale toto je nereálná teorie, blud, dán částečně také i naprostou absencí smyslu pro odhad času a vzdálenosti, toliko pro Tádžiky charakteriským. Reálně, pokud vše je jako po másle, tak lze dojet do Chorogu za 15-20hod, v našem případě to bylo cca 30hod. Jen pro zajímavost: za celou dobu jízdy náš řidič spal cca 2hod…

    Jinak je tady i možnost využít i letecké dopravy do Chorogu z Dušanbe (malínké Jaky nebo Tupolevy): do Chorogu stojí letenka dle informací cca 80 EUR, let je 1-2x denně. Letenky je však doporučováno koupit den dopředu, v den odletu nemusí být k mání. Zajímavosti je zde vizuální navigace, letí se pouze za dobrého počasí, piloti nemají žádné autopiloty či navigační systém. Možná proto se cena za let blíží ceně za pozemní dopravu…

    Oslíková přeprava: zajímavá je možnost použít pro přepravu zavazadel oslů (rusky „išak“), které jsme si poprvé v historii našich výprav najali v osadě Bodomdara. Lze s nimi cestovat, pokud se neobjeví sníh, po něm neprojdou. Je to velmi doporučitelný způsob odlehčení si při únavných přepravách těžkých zavazadel, navíc oslíci mají mnohem větší stabilitu při nutných broděních řek, kterých je cestou několik. Vždy musíte počítat s tím, že jakmile se však objeví sníh, dál už cesta bude možná jen bez oslů. Uvedeme zde i naši cenu za oslíkovou přepravu, aby i další naší následovatelé zbytečně nešroubovali cenu nahoru: bylo to 50Somoni/oslík/den, přičemž jeden oslík nese 2 batohy (čili 25Somoni/batoh)

    Z Chorogu vyjíždí většina maršrutů a aut od bazaru, který se nachází na hlavní třídě, kousek od velké sochy věnované padlým za druhé Světové války. Ceny za další cesty směrem k afghánským hranicím do Iškašimu jsou již levnější, jelikož z Chorogu do Iškašimu vede docela kvalitní (nedávno opravená) asfaltová silnice. Ta je ještě ucházející dále za Iškašimem zhruba do úrovně vesnice Daršaj (výstup na pik Majakovskij) a pak dále podél řeky Pjandž směrem na Vrang se její kvalita zase hodně zhoršuje a jede se většinou po štěrku. Ale rozhodně to není tak katastrofické jako při jízdě do Chorogu z Dušanbe.

    Za cestu z Chorogu du lázni Yamčun jsme zaplatili … 550 Somoni za 4 osoby

    Za cestu z lázní Jamčun do Iškašimu jsme zaplatili … 45 Somoni/osoba

    A dále z Iškašimu – viz výše.

    Další nejenom dopravní možnosti viz perfektní stránky Slavomíra Horáka: http://www.slavomirhorak.net/stredni-asie/cestovani-ve-stredni-asii/tadzikistan/

  • Mapy a mapové a informační odkazy:

    Mapové podklady jsou skromné a většinou dosažitelné stažením z internetu s nutností tisku.

    K sehnání jsou staré sovětské topografické mapy, bohužel v měřítku 1:100 000: http://www.topomaps.eu/asia/tadj_100k.shtml
    a http://www.afanas.ru/mapbase/help
    další je možno stáhnout na známém a perfektním mapovém serveru: http://mapy.mk.cvut.cz/.

    Obecné dělení a rozložení horstev Pamíru i jiných horských soustav najdete na této velmi podrobně zpracované stránce: http://www.turclubmai.ru/heading/papers/1202/index.htm.

    Schémata, fotografie a řadu praktických postřehů najdete na stránkách ruské výpravy, která do této oblasti zavítala a perfektně popsala nejenom výstup na pik Majakovského, jednalo se totiž o přechod celého Šachdarského hřebene: http://www.turclubmai.ru/heading/papers/597/.

    Zajímavé praktické info o výstupu na Pik Majakovskij nejjednodušší cestou údolím Daršaj popsala německá výprava z roku 2007: http://pa35.dyndns.org/rec/2007/.

    Nějaké horolezecké nákresy na stránkách Vladimíra Kopylova v sekci Pamir: http://mountains.tos.ru/clmb.htm.

    První česká výprava na Pik Moskevské Olympiády 5883m (2009): http://www.pamir.zdenda.net/index.php?kat=2009_info_rady.

    První úspěšná česká výprava na Pik Karla Marxe (2008): http://www.pamir.tym.cz/ 

    Obecné, spíše na západní turisty zaměřené informace o trecích a reáliích v GBAO a na Pamíru přináší tyto tři odkazy:
    http://www.centralasia-adventures.com/view_post.php?id=7351&lang=ru
    a
    http://www.pamir-adventure.com/expeditions.html
    a
    http://www.pamirs.org/trekking.htm.

    Zkušenosti z této oblasti budou mít po svých výpravách v roce 2011 i tyto spřátelené grupy:
    http://www.alpintrek.info/
    a
    http://www.pamir.zdenda.net/index.php?kat=2011_plany

    Tradiční odkazy, které se nám již mnohokrát osvědčily. Jsou to často přímo dokonalé a podrobné popisy tras ruských výprav, jsou doplněny i fotonákresy, zde několik odkazů (většinou pouze rusky):
    http://www.fany.ru/
    http://www.mountain.ru/world_mounts/pamiro-alay/
    http://www.marshruty.ru/
    http://www.skitalets.ru/regions/(tento server obzvláště doporučitelný!)
    a mapy:
    http://poehali.org/maps

    Jako dobrý pomocník při přesunech a dopravě posloužila mapa Freytag and Berndt „Central Asia“ 1:750 000 běžně dostupná v naších knihkupectvích nebo podobná od Lonely Planet.

    Podobně můžeme doporučit, ale spíše jako hezký suvenýr a možná i praktickou pomůcku při přepravě tyto mapy dostupné z Německa (většinou přehledové mapy 1:500 000 – „Pamirs“ nebo „ West Pamir“ nebo „East Pamir“ atd.): http://www.geckomaps.com/ nebo z Anglie: http://www.cordee.co.uk/

    Naše stažené mapové podklady: mapy a schémata

    Oblast jezera Sarez

    Pro úplnost doplňujeme odkazy na oblast, která byla alternativou pro náš plán, kam jsme ale nakonec nezamířili. Je to velmi atraktivní oblast mezi jezery Jašik-kul a Sarez, kde se dá podniknout několik nádherných treků, kdy se pohybujete v krajině stovek jezer a štítů v nadmořské výšce kolem 4000m n.m. a také občas se může stát vašim cílem některý z desítek 5000 vrcholů…Rozhodně tato oblast stojí za průzkum a je dobrou alternativou pro trekově zaměřené dobrodruhy:
    Klasické schéma ze stránek Slavomíra Horáka:
    http://files.slavomirhorak.net/200000153-9cd529dcf0/pamir-schema.jpg
    nebo lákadlo místní cestovky:
    http://www.pamirs.org/adverts/bachor%20booklet1.pdf

    Další odkazy na velmi zajímavou expedici ruských dobrodruhů (2008 rok), která zde působila a hlavně vymyslela naprosto ideální plán přechodu celé oblasti s výstupy:
    http://slazav.mccme.ru/pam08.htm#0812
    jejich mapy naleznete zde:
    http://slazav.mccme.ru/maps/

    Zkušenosti české výpravy:
    http://www.horyinfo.cz/view.php?cisloclanku=2010010001

    Další zajímavé ruské treky:
    http://www.mountain.ru/photo/2004/pamir/alb.shtml
    a
    http://skitalets.ru/photogallery/2004/pamir_ishuk/index.htm?U_Session=1910244338934555&U_Number=28

    Co se týče průvodců, tak zatím neexistuje žádný průvodce věnovaný Pamíru, jedině zdrojem praktických informací o regionu může být známý průvodce Lonely Planet „Central Asia“.

  • Potraviny, nákupy, oddych, restaurace

    Tádžikistán je nesmírně příjemnou zemí z řady hledisek, jedním z nich je také krásný pocit, že si zde můžete dovolit téměř cokoli, co se týče nákupů a návštěv restaurací, jelikož ceny jsou většinou více nežli lidové. Tak nějak jako Vy tady se většinou asi cítí západní turisté během svých cest po střední Evropě. A je fajn si to konečně také vyzkoušet! Nejlepším místem pro nákupy potravin jsou tržiště (bazary), která nejenom že uspokojí materiální potřeby cestovatelů, tak navíc taková návštěva středoasijského bazaru je nezapomenutelným kulturně-společenským zážitkem. Z domova je vhodné si vzít jedině rýží v sáčcích (místní nebyla nikdy dobře vařitelná), kvalitní sladkosti typu mussli tyčinek apod., pokud děláte ovesné vločky, tak mléko v prášku – jinak všechny základní potraviny na hory jsou zde běžně k dostání. Je vhodné nakoupit před odjezdem do hor, např. v Dušanbe, v horských vesnicích obchody neskýtají tolik možností.

    V Dušanbe je nejvíce doporučitelný Zelený bazar – zeptejte se, zná ho každý, je to středobod města. V okolí jsou také levné a stylové restaurace.

    Někdy některé potraviny nejsou k dostání na tržišti – poté je třeba pátrat v nedalekých kamenných obchodech.

    K vaření je nejvhodnější používat benzinové vařiče typu MSR (i když při kvalitě zdejšího benzínu nalévaného zrezivělými vědry přímo ze sudů počítejte téměř jistě s ucpáním i těchto kvalitních strojů). Vždy je vhodné „natankovat“ v Dušanbe nebo jiném velkém městě, kde se ještě dá najít pumpu s benzínem, u něhož se udává aspoň 92 či 95 oktanů. Na možnost koupení plynových kartuší do plynových vařičů nelze spoléhat!

    Alkohol překvapivě není problém, jeho prodeji se věnují jen některé obchody. Zdejší vodka je velmi jemná a chutná – vřele doporučujeme! (ceny se pohybují v relacích od 20Kč za půl litrovku v láhvi připomínající naši známou ZON sodovku i s typickým „zonkovým“ uzávěrem až po již kvalitně vyhlížející láhve tádžické vodky za cca 70-100Kč, samozřejmě lze hlavně v Dušanbe koupit i exportní ruské vodky, které však již nepřekvapí i jinde v Evropě, takže neskýtají takový exotický zážitek). Pozor: na Pamíru v řadě oblastí se nacházíme sice v málo ortodoxním, ale přece jenom islámském světě – stalo se nám opakovaně, že alkohol nebyl vůbec k dostání. Obzvláště v okolí lázní Jamčun, kde jeho absence nejvíce naštve…

    Za vyzkoušení rozhodně stojí místní piva, např. Sim-sim apod. Jistotou, leč prosté exotiky střední Asie, jsou pak ruské Baltiky. Některá místní piva jsou vařená dle českých receptur :-)

    Dušanbe

    je i přes novodobou sovětskou zástavbu velmi příjemným městem, hlavně díky všudypřítomné zeleni a zdrojům vody, takže podobně jako je tomu v Taškentu panuje i zde velmi ideální klíma k relaxaci po výpravě. Je zde mnoho parčíků a alejí, náměstí s restauracemi ve stínu stromů, např. náměstí u budovy opery je jedním z těch nejlákavějších pro večerní návštěvy a posezení u točeného piva a středoasijských specialit (šašlik…). Jinak zde funguje spolehlivá síť maršrutů a autobusů, takže se rychle dopravíte z jednoho kraje města na druhé (Cena 1TJS za jízdu).

    Vhod přijde mapa Dušanbe:
    http://image57.webshots.com/57/2/35/18/448723518svqlpj_fs.jpg
    http://image57.webshots.com/57/2/35/18/448723518svqlpj_fs.jpg

    Restaurace

    jak bylo zmíněno výše, pro plné nasycení Vašeho žaludku Vám bude v průměrné jídelničce stačit tak 100Kč na osobu. K jídlům je spousta zeleniny a zajímavým zážitkem se může stát ochutnávka zdejších piv, na hranicích s Afghánistánem to dokonce může být i pivo čínské výroby. Nesmí chybět samozřejmě všudypřítomný čaj.

    Pohostinnost

    zde je nutno říci, že pohostinnost Pamírců byla téměř extrémní, snad překonala i albánské zkušenosti. Často jsme byli hoštěni v pravém pamírském domě, kde vždy na úvod okusíte, jak s oblibou říkáme, mléko v různých stádiích kvašení, od smetany, přes jogurt až po kefír. O zábavu je zde skutečně postaráno. Pozvání je vždy velkorysé, slušností je se nějak domácím kompenzovat, nejlépe věcnými dárky, dětem sladkostmi. Po pravdě řečeno, díky této pohostinnosti jsme se do restaurace příliš často ani nedostali…

    Voda

    cestopisy ze Střední Asie se hemží zprávami o převařování vody a průjmových onemocněních. My můžeme připojit naší zkušenost: V „civilizaci“, tj. ve městech jsme pili pouze balenou vodu, ale v restauracích jsme jedli a pili vše bez omezení. Taktéž na horách jsme pili vodu BEZ převaření ze všech potoků a řek cestou a za celou dobu se nevyskytly větší střevní obtíže. Žádné filtry na vodu ani velké převařování. Prostě žádné drama… Jediné co stojí za zmínku jsou klasické úvodní adaptační problémy, které ale jsou většinou nevyhnutelné, způsobené odlišnou místní bakteriální flórou, která pokrývá a obklopuje úplně vše, takže se může citlivějším povahám stát, že úvod výpravy pros… Tolik naše zkušenosti.

    Termální prameny

    Celé údolí řeky Pamír a Pjandž je proslulé svými termálními minerálními prameny. Některé jsou i léčivé. Navštívit a relaxovat se po výpravě můžete např. v lázních Jamčun, které se nachází cca 5-6km nad stejnojmennou vesnicí, ležící na silnici z Iškašimu do Vrangu (kousek za vesnicí Tuggoz). Zde se zeptejte místních na cestu, rozhodně pokud Vás pošlou pěšky, tak neposlouchejte a využijte dopravu najatým autem, cesta není pro pěší túry nijak zajímavá. Za vstup do lázní se platí: 10 Somoni/os
    V okolí lázní stojí za vidění tvrz z dob Alexandra Makedonského viz:
    http://www.asraresokhan.com/yamchun_fortress.html

    Další lázně se nachází cca 10 kilometrů za vesnicí Vrang, poblíž kišlaku Širgin, kam snadno dorazíte po silnici podél řeky.

    Nejslavnější jsou lázně Garm-čašma (cca 40km za Chorogem směr Iškašim), které jsou ale poněkud na naše gusto velkým resortem, kde se nachází i prezidentské apartmá a v době naší návštěvy se zde koupala i prezidentova manželka. Každopádně jsou největší v okolí, ale už poněkud ztrácejí kouzlo zapadlých malých lázniček v horách…

  • Ubytování

    Během této výpravy se nám povedlo vždy přespat u místních a především pak ve vlastních stanech, takže osobních zkušeností s ubytovacími možnostmi příliš nemáme.

    Doporučit můžeme tento odkaz, který o ubytování dobře pojednává: http://www.slavomirhorak.net/stredni-asie/cestovani-ve-stredni-asii/tadzikistan/

    Hotely v Dušanbe jsou obvykle předražené a zaplatíte v nich přinejmenším 40 USD ( hotel Dušanbe nedaleko centrálního parku či Todžikiston - náměstí u historického muzea).

    Dušanbe stojí za zmínku:

    Hotel "Dushanbe"
    7 Rudaki Avenue
    Tel: +992 37 221-23-57

    Hotel "Atlas"
    63 Mirzo Rizzo Street
    Tel: +992 37 221-16-26,221-16-31,221-18-14
    Email: atlas2005@mail.ru

    "Marian's" Guest House
    67 Shotemur Street
    Tel: +992 37 223-01-91,
    +992 93 505-00-89
    Email: marians@tajnet.com 

    Hotel "Mercury"
    9 Lev Tolstoy Street
    http://www.hotel-mercury.tj

    Hotel "Tajikistan"
    22 Shotemur Avenue
    Email: hotel@tojikiston.com
    http://hotel-tajikistan.tj/

    V lázních Jamčun jsme si domluvili přespání přímo v budově sanatoria, i když to oficiálně není možné, tak se s direktorem dalo domluvit rozumně na 10USD/os/noc na zcela komfortním nocování v „domě národů“ na zemi.

    Táboření v horách je bezproblémové, stany lze postavit kdekoli. S výhodou je to, po domluvě, i na pozemcích místních, máte pak blízko zdroj vody, ale i jídla a zábavy :-)

  • Komunikace s domovem

    Signál mobilních operátorů je dostupný pouze v okolí měst a kolem komunikací a některých vesnic. V horách není zhola nic. Situace se ale velmi rychle zlepšuje. Časté jsou delší výpadky sítě. Ale mobilní telefon tady vlastní téměř každý…

    Síťová zásuvka je stejná zhruba jako u nás (např. pro dobití akumulátorů nebo mobilu).

  • Výměna peněz

    Měnovou jednotkou v Tádžikistánu je Sómóní.

    Kursy:1 TJS = cca 4,1 Kč, 1 EUR=5,90 TJS (leden 2011). Dochází často k drobným výkyvům, pro aktuální kurs se podívejte na universální měnový převaděč:
    http://www.xe.com/ucc/full/

    Výměna je možná v mnohých "směnárnách" v každém větším městě Tádžikistánu. Nejlépe na bazarech – např. Zelený bazar v Dušanbe. Obecně platí, že lepší kursy jsou ve větších městech - před odjezdem do zapadlejších oblastí (GBAO) a hor je vhodné mít dostatek peněz. V GBAO lze bez problémů vyměnit peníze např. v Chorogu nebo Iškašim. Jinak ale není problém platit za některé služby (především transport a podobně) přímo v EUR nebo méně v USD. Pro tyto účely je vhodné mít připraveny drobné bankovky (10, 20, 50 atd.)

    V Dušanbe i v Chodžentu se objevuje stále více bankomatů, které přijímají většinu platebních karet.

    Praktická zkušenost: během naší cesty v roce 2007 jsme toto nezažili, ale nyní v r. 2010 jsme tuto skutečnost bohužel mohli opakovaně potvrdit: vždy během našich cest, když domlouváme nějakou službu za peníze, tak stanovujeme cenu předem a několikrát vše pro jistotu zopakujeme (a napíšeme na kus papíru). Zatím vždy, to, co bylo dohodnuto, platilo. Zde jsme ale opakovaně zažili nepříjemnou situaci handrkování o peníze, kdy protistrana „zapomněla“ na smluvenou cenu. Nepovedlo se nám většinou již se situací nic udělat, byli jsme znevýhodněni. Nevíme čím to najednou taková změna v jinak počestném jednání Tádžiků (zda vliv palivové krize nebo zvyk od majetnějších turistů, kteří na Pamír jezdí nebo jen náhoda), ale případů bylo tolik, že nás to začalo ke konci výpravy už trochu mrzet…

  • (c) Copyright Gorole , gorole@gorole.cz