Partneři



Karimpex



Ferona



Karviná




Expedice
Kyrgyzstán 2019
Kyrgystán je zemí, která nikdy nezklame. Jistě, změnil se od naší poslední návštěvy – silnice křižuje už jen pár posledních sovětských strojů, které ještě z nostalgie a setrvačnosti konkurují většinovým japonským vozům. Altruista Isman již nezištně nepojede s vámi nadšeně desítky kilometrů do hor, aby zadřel cestou motor a ještě vám pak řekl, jak vás má rád. Kumys už neteče proudem během každého pozvání do jurty a vy si jej budete muset koupit, pokud stále konzervativně trváte na řídké stolici hned od prvního dne stráveného v této zemi… Můžete se ale spolehnout, že i dnes na vás čekají ohromující přírodní scenérie ledovci pokrytých rozeklaných velikánů Nebeských hor, kýčovitá překypující barvami a životem údolí, pasoucí se stáda koní, tyrkysová jezera a rudé skalní formace, stejně tak si můžete být jistí, že vás Kyrgyzové přivítají s pro ně typickým klidem, úsměvem a tradiční pohostinností a budete se v jejich přítomnosti cítit bezpečně, příjemně, prostě dobře… Již od prvních dnů pobytu jsme byli přesvědčeni, že pokud se Kyrgyzstán změnil, tak pouze k lepšímu… Popularita Kyrgyzského hřebene a NP Ala-Arča již sahá daleko za hranice země, v bivaku Račeka již hraboše vystřídali majetní zahraniční turisté a proto naše dobrodružné povahy zlákala sousední oblast dvou údolí Alamendin a Issyk-Ata. Zde nám dělala společnost jenom kouzelná příroda, stáda koní a u stakanu vodky na pár chvil jedna ruská skupinka. Přímo dech beroucí scenérie, brodění rozbouřených řek, tyrkysová jezera a ledovci pokryté čtyřtisícovky byly tou pravou esencí našeho putování. Tak jsme se do toho dobrodružství ponořili a bavilo nás to, že nám ani nevadilo, že matka příroda nám letos připravila nepřekonatelnou překážku v podobě mohutných sněhových závějí, které zastavily náš pochod v 3800m. O to intenzivněji jsme si ten vysokohorský život užili, o to zodpovědněji jsme se museli rozhodovat. Jak pravil Alchymista: „Každé hledání začíná štěstím začátečníka a vždycky končí zkouškou dobyvatele…“ Kyrgyzstán je zemí hor, rozeklané vrcholy Tian Shanu se zde zvedají až do výšky přes 7000m, 40% území státu leží ve výškách nad 3000m, takže na horách je člověk, tak říkajíc, furt… Rozhodně však i v sporých přestávkách mezi horskými dobrodružstvími si lze vychutnat opojné zážitky, tentokrát řekněme „klidnějšího“ ražení. V této souvislosti nutno vyzvednout jednu z mála kyrgyzských památek – prastarou věž Burana, která společně s nekulturně silným pivem Baltika 9 se postarala o plnohodnotné vyplnění kulturně-osvětové mezery během pobytu v této divoké středoasijské zemi. Nicméně těmi skutečnými národními poklady (vyjma samotných jeho obyvatel) je kyrgyzské „moře“ – Issyk-Kul a koňak Kyrgyzstán. Oboje si lze vychutnávat simultánně a tak neopakovatelná mystická atmosféra širého vysokohorského jezera s křišťálově čistou a přitom teplou vodou obklopeného zasněženými štíty vynikne ještě mnohem intenzivněji. Koupel v jezeře s hladinou na úrovni naší Sněžky nás jen utvrdila v přesvědčení, že Stvořitel nenadělil všem místům na Zemi spravedlivě a že těch pozemských rájů je tady v Kyrgystánu nadprůměrně… To platí i o toulkách pohořím Terský Ala-Tau. Poutník při pohledu na kterékoliv údolí na jižním břehu Issyk-Kulu zírá s otevřenou pusou a rychle se zastydí, že známou frázi „Kyrgystán je Švýcarském Střední Asie“ považoval ještě před chvíli za otřepané klišé… Toulajíc se mezi štíhlými ťanšanskými smrky, po květnatých kobercích luk, pozorujíce stáda koní, tyrkysové vody jezera Ala-Kol či bělostné stěny velikánů jako Oguz-Baši nebo Džigit nabýváme pocitu, že to přece není ani možné a ty dokonalé kulisy musí mít nějakou alespoň drobnou chybu… Místo fialové krávy (resp. koně), která by prozradila rafinovanou lež místních podnikavců v turismu se v každém druhém údolí k závěru dne ocitáme naložení v horkých pramenech a začínáme tak chápat, že zrovna dochází k zhmotnění onoho ráje na zemi… Zemitými barvami hýřící kaňon Skazka, malebný jižní břeh kyrgyzského „moře“, hromady dobrého jídla a pití či exotické vůně, barvy a chutě Ošského bazaru jsou dalšími, ne bezvýznamnými částmi této dokonalé středoasijské mozaiky. 14 let uplynulo jak voda v řece Ču, několikery pohorky jsme prodřeli, vlasy nám zešedivěly, toho piva kolik jsme vypili… Hmmm, ale Kyrgystán je stále týž – horský, okouzlující, podmanivý, prostě krásný… Až tam přijedeme příště, tak….

Související informace
(c) Copyright Gorole , gorole@gorole.cz